Přejít k obsahu

Babička Boženy Němcové: od idyly k elegii : k některým aspektům adaptace klasické literatury

no cover found
    Statement of Responsibility:
    Petr Málek.
    Hlavní autor:
    Málek, Petr, 1965- Autor

    We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    Formát:
    Journal article
    Jazyk:
    Czech
    Forma / Žánr:
    studie
    V:
    Česká literatura ISSN 0009-0468 Roč. 61, 2013, č. 2, duben, s. 183-217
    Odkazované dílo:
    1. Němcová, Božena Babička
    2. Babička
    3. Babička
    Subject persons???:
    1. Němcová, Božena, 1820-1862

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    2. Čáp, František, 1913-1972

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    3. Moskalyk, Antonín, 1930-2006

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    4. Pavlíček, František, 1923-2004

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    Předmětová hesla:
    Annotation:

    Studie sleduje, jak se filmové adaptace Babičky Boženy Němcové (F. Čáp /1940/ a A. Moskalyk /1971/) vyrovnaly především s "břemenem" národně konotovaného žánru idyly, tak s bezsyžetovostí a klasičností adaptované látky. Pozornost se soustředí zejména k široce chápaným kontextům (kulturním, společenským, politickým), do nichž adaptace vstupují a současně jsou jimi podmíněny a ovlivněny. Analýza dospívá k závěru, že Čápova adaptace v kontextu ohrožení národa i jeho kultury v době okupace přejala idylické rysy adaptované látky, jež byla uchopena jako paradigmatická estetická realizace automodelu české národní kultury. Ve filmovém médiu je znovu-vytvářena idylická fikce, jež se sama modelovala jako harmonický "protisvět" vůči disharmonické, nepřátelské protektorátní realitě. Konstitutivním prvkem Čápova "přečtení" v idylickém kódu je i znovu-oživený mýtus české obrozenecké kultury, mýtus prostého venkovského lidu jako "zdravého jádra" národa, jehož ztělesněním je mytizovaná figura babičky. Naproti tomu Pavlíčkova-Moskalykova Babička tuto idylu zproblematizovala vyzdvižením a rozvinutím příběhu Viktorky, v jejíž milostné tragédii byl rozpoznán dramaticky nosný kontrapunkt k osudu babičky i předznamenání autorčina milostného trápení. Pavlíčkova-Moskalykova adaptace, jíž se podařilo Babičku představit jako "otevřené dílo", je příkladem umělecké realizace-konkretizace, která klasické a národně reprezentativní dílo tvořivě vyvazuje ze zajetí konvenčních konkretizací. Ve své době představovala výzvu i literární vědě a historii, jež samy svými výklady tyto konkretizace utvrzovaly, a o mnoho let předjala ty literárněhistorické výzkumy biedermeierovské idyly, které položily důraz na textové elementy akcentující rozpory, které se Němcová se svém díle snažila potlačit.


This is beta version