Přejít k obsahu

Notice: Array to string conversion in /var/www/html/lite/functions/klasa.marc21.php on line 299

Osvícenský absolutismus a zemský patriotismus

no cover found
    Statement of Responsibility:
    Slawkenbergius [=Uhlíř, Zdeněk].
    Hlavní autor:
    Uhlíř, Zdeněk, 1956- Autor

    We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    Formát:
    Journal article
    Jazyk:
    Czech
    Forma / Žánr:
    studie
    V:
    Střední Evropa [samizdat] Č. 7, 1987, březen, s. 25-48
    Subject persons???:
    1. Sporck, František Antonín, hrabě, 1662-1738

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    2. Fürstenberg, Karl Egon, Array 1729-1787

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    3. Kounic, Václav Antonín, hrabě, 1711-1794

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    4. Nostic-Rieneck, František Antonín, 1725-1794

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    5. Josef římskoněmecký císař, 1741-1790

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    6. Marie Terezie, česká a uherská královna, císařovna, choť Františka Štěpána I., římskoněmeckého císaře, 1717-1780

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    Předmětová hesla:
    Annotation:

    Autor eseje konstatuje historicky známou skutečnost, že osvícenství kriticky napadlo dlouhotrvající středověkou představu o neměnném Božím řádu, v němž byla sociální stratifikace chápána jako danost; osvícenství se svým ideálem světoobčanství však bylo zároveň v rozporu s patriotismem; v českém prostředí se tak začala prosazovat, i jako obrana proti vnějším faktorům v podobě pruské expanze nebo Francouzské revoluce, specifická forma kulturní identity a politické loajality - "státní vlastenectví" (jehož jazykem byla pochopitelně němčina, nikoli subalterní čeština); to do jisté míry vysvětluje, proč se česká šlechta k narůstající centralizaci habsburské moci a postupnému oklešťování práv českých zemí stavěla lhostejně nebo tomuto procesu naopak ještě pomáhala; teprve později se objevovaly tendence hájit českou vzdělanost, osvícenský ideál vzdělanosti se začal snoubit s úctou k zemské historii a českému jazyku; zemský patriotismus 18. století spojoval tři stupně vlastenectví: (1) české (ve feudálním smyslu), směřované na pražské centrum; (2) celorakouské, loajální vůči Vídni; (3) světové (osvícenské světoobčanství) - kulturním centrem bylo např. Lipsko.


This is beta version