Skip to content

Prolegomena k parnasismu

no cover found
    Statement of Responsibility:
    Aleš Haman.
    Main Author:
    Haman, Aleš, 1932-2023 Author

    We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    Format:
    Journal article
    Language:
    Czech
    Form / Genre:
    studie
    In:
    Česká literatura ISSN 0009-0468 Roč. 62, 2014, č. 2, duben, s. 215-237
    Referred work:
    Neznámý Parnas
    Subject persons:
    1. Šalda, F. X. 1867-1937

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    2. Vrchlický, Jaroslav, 1853-1912

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    3. Zeyer, Julius, 1841-1901

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    4. Čech, Svatopluk, 1846-1908

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    5. Sládek, Josef Václav, 1845-1912

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    6. Fryčer, Jaroslav, 1932-2006

      We do not have a clear identifier or note about this person. You can try to get more information using external search engines:

    Subjects:
    Annotation:

    V české literatuře 19. století vznikla na sklonku 70. a 80. let vývojová fáze, která bývala tradičně charakterizována jako etapa generace lumírovsko-ruchovské; týkala se převážně tvorby básnické reprezentované významnými autory, kteří byli hlavními přispěvateli literárních časopisů Ruch a Lumír, v nichž se od konce 60. let a od první poloviny 70. let soustředily hlavní osobnosti této generace: Sládek, Čech, Vrchlický, Zeyer. K novějšímu pohledu na tuto etapu otevřela cestu antologie moravského bohemisty J. Fryčera, která vyšla po titulem Neznámý Parnas (1988). Byla v ní analyzována tvorba francouzských básníků, kteří v druhé polovině 60. let vystoupili v časopise Současný Parnas a zaujali kritické stanovisko k romantickému básnictví; vadila jim jeho přílišná formální i myšlenková uvolněnost. Proti ní stavěli tvarový řád a myšlenkovou propracovanost uměleckých děl, jejich estetickou ukázněnost. V našich podmínkách zaujaly tyto stylové rysy pozornost některých mladších básníků i prozaiků, kteří počali ve své tvorbě klást důraz na momenty estetické, projevující se ve snaze o vytříbenost uměleckého tvaru a o myšlenkové prohloubení a rozšíření umělecké obraznosti. Jakkoliv se jejich tvorba lišila (například co do přístupu k tématice - odtud tradiční rozlišení "národovců" a kosmopolitů"), dají se u nich nalézt společné rysy, které jsou pro ně příznačné (důraz na estetický přístup k látce a tvaru) a nabízejí možnost zahrnout je pod společný pojem parnasismus. Z literárně historického hlediska označuje specifickou přechodovou etapu, která otvírala cestu k nástupu moderny - k symbolismu, dekadenci a secesi. Pojmu "parnasismus" užíval v české dobové kritice zejména F. X. Šalda. Postupem doby se ztrátou smyslu pro specifické estetizující hledisko nabyl pejorativního významu.


This is beta version