Przejdź do treści

Dvě literární reprezentace jednoho města : Kutná Hora Mikuláše Dačického z Heslova a Jana Kořínka

no cover found
    Statement of Responsibility:
    Jan Malura.
    Autor:
    Malura, Jan, 1971- Autor

    Nie posiadamy jednoznaczego identyfikatora lub notki o tej osobie. Możesz spróbować zdobyć więcej informacji korzystając z zewnętrzych wyszukiwarek:

    Format:
    Artykuł z czasopisma
    Język:
    Czech
    Forma / Gatunek:
    studie
    W:
    Česká literatura ISSN 0009-0468 Roč. 61, 2013, č. 1, únor, s. 5-28
    Referred work:
    1. Dačický z Heslova, Mikuláš Paměti
    2. Kořínek, Jan Staré paměti kutnohorské
    Hasła osobowe:
    1. Kořínek, Jan, 1626-1680

      Nie posiadamy jednoznaczego identyfikatora lub notki o tej osobie. Możesz spróbować zdobyć więcej informacji korzystając z zewnętrzych wyszukiwarek:

    2. Dačický z Heslova, Mikuláš, 1555-1626

      Nie posiadamy jednoznaczego identyfikatora lub notki o tej osobie. Możesz spróbować zdobyć więcej informacji korzystając z zewnętrzych wyszukiwarek:

    Hasła przedmiotowe:
    Adnotacja:

    Studie, která se pohybuje na pomezí kulturních dějin a poetiky textu, srovnává dva způsoby literární reprezentace města. Klade si otázku, jak literární texty vytvářejí městský prostor a identitu jeho obyvatel a jak se na tomto procesu podílí specifické literární strategie a dobové literární žánry. Autor se zaměřuje na dvě významná literární díla raněnovověké literatury, jejichž tématem je Kutná Hora. Prvním z nich jsou Paměti (1593-1620) Mikuláše Dačického z Heslova, které jsou městskou kroniku, druhým pak Staré paměti kutnohorské (1675) Jana Kořínka, jež představují směs nejrůznějších žánrů a textových typů s dominující oslavnou tendencí. Slovo "paměti" v názvu obou děl neodkazuje na osobní vzpomínání, ale na paměť kolektivní. Dačického Paměti jen minimálně zaznamenávají fyzickou podobu města, nesnaží se prostřednictvím deskripce a obrazného jazyka konstruovat představu ideálního prostoru. Dačického glosy a komentáře se týkají zejména sociálního organismu města (představa uzavřené společnosti potlačující marginální skupiny, cizozemce a jinověrce aj). Kořínek užívá konceptualistickou barokní literární metodu, píše stylizované, místy parodické, panegyrikon na město, aby ukázal Kutnou Horu jako osobité a zároveň privilegované místo. Literární reprezentace měst v období raného novověku často směřují ke konstrukci urbánního prostoru jako utopického místa, dokonale organizované a ovládané komunity. Tento přístup byl velmi blízký i Janu Kořínkovi, který hovoří o idylické "politické zahradě", tedy bezchybné veřejné správě a který vytváří obraz Kutné Hory jako místa posvěceného, vzorově katolického.


This is beta version